V měsíci říjnu jsou objekty přístupné v sobotu i v neděli a v době podzimních prázdnin od 25. do 29. 10., včetně státního svátku 28. 10., od 10 do 15 hodin. Z důvodu rezervovaných časů pro objednané skupiny se ve dnech 30. a 31. 10. prohlídky zámku uskuteční v 11:00 a ve 13:00 hodin. Děkujeme za pochopení. Dále bude pro veřejnost otevřeno ještě také 1. a 2. 11., kdy návštěvnická sezona 2025 skončí. V těchto prvních dvou listopadových dnech jsou základní okruhy zpřístupněné zdarma pro válečné veterány.
Babiččino údolí
přírodně krajinářský park
Navštivte zámek v Ratibořicích
- letní sídlo v hávu spanilé přírody Babiččina údolí!
Původně barokní zámek byl postaven v letech 1702–1708 na náklad Lorenza knížete Piccolomini a určen výhradně pro letní a lovecké pobyty. Ve 2. polovině 18. století byl rozšířen o dlouhé severní křídlo. V letech 1825 –1826 získal empírovou podobu jako letní sídlo Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské a princezny Kuronské, proslulé hostitelky ruského cara Alexandra I. a knížete Metternicha, důvěrného přítele. Při úpravách interiérů byla zrušena zámecká kaple. Interiérová instalace v prvním patře se váže právě k této době a soustřeďuje cenné kolekce nábytku, obrazů, grafiky, skla, porcelánu a dalších předmětů z poslední třetiny 18. a z 1. poloviny 19. století. Salony v přízemí představují instalace vážící se ke knížecímu rodu Schaumburg-Lippe, který zámek vlastnil od roku 1842. Jsou zde vystaveny jejich rodové podobizny z konce 19. a z 20. století, ale také portréty dánské princezny Louisy, která se do Ratibořic provdala, a jejích královských rodičů. Součást instalace proto tvoří rovněž další artefakty přivezené z Dánska. Zámek obklopuje rozsáhlý přírodně krajinářský park budovaný v letech 1810–1839 pod vedením zahradníků K. Bindera a G. Bosse. Jižně pod zámkem stojí empírový lovecký (čajový) pavilon. U zámku byl zřízen malý rybník a na západním okraji romantického parku anglického typu (skleník) oranžerie, původně zvaná „Ananasový dům“.
Výše v údolí proti toku řeky Úpy stojí při náhonu mlýn z roku 1773 (A. Rudr) se sousední empírovou budovou mandlu z 1. čtvrtiny 19. století, socha Panny Marie z roku 1796 a sousoší Babičky s dětmi z roku 1922 (Otto Gutfreund a Pavel Janák). Ještě výše proti proudu se nachází takzvané Staré bělidlo z roku 1797 (vybudováno Antonínem Rudrem) s roubenou přední částí a typickou lomenicí. Prostředí a život Ratibořic v době vévodkyně Zaháňské zachytila v proslulé knize Babička spisovatelka Božena Němcová, která zde prožila dětství.
Areál Státního zámku v RATIBOŘICÍCH je prohlášen za Národní kulturní památku Babiččino údolí ve vazbě na literární dílo Boženy Němcové. Rozsáhlý přírodně krajinářský park s přirozenými součástmi v podobě nivních luk podél toku řeky Úpy, rustikálních staveb hospodářského dvora, vodního mlýna a mandlu, ale i Panského hostince a Starého bělidla, tvoří rámec knížecího letního sídla již od 18. století. Areál representuje dochované kultivované prostředí, obývané společně šlechtickými majiteli a prostým venkovským lidem v duchu osvícenství a romantismu 19. století. Zámek, nenápadné venkovské sídlo vévodkyně Zaháňské, posloužil v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí. Rok 2013 je rokem 200. výročí tohoto nejslavnějšího období v historii Ratibořic. Za pozornost stojí technické památky nejen typu mlýna a mandlu, ale i fragmentárně dochovaný přeronový závlahový systém, umožňující v minulosti intenzivní luční hospodaření.
© I. Češka, kastelán SZ Ratibořice
© Správa zámku Ratibořice
